Masopust 2015

Na letošní tuháňský masopust jsme byli opět všichni perfektně připraveni. Měli jsme krásné tradiční masky, povoz pro královnu, muziku a přidali se další hospodáři s pohoštěním. A úplně nejlepší je, že tuháňská královna obhájila prvenství a ve skanzenu Mayrau to ostatním královnám "natřela" v pojídání jitrnice!

Účastníci masopustního průvodu se začali scházet od 13:15 na louce,  kde je čekalo první pohoštění, a kde si navzájem okukovali a hodnotili povedenost masopustních převleků. Zazněly i první tóny lidových písní, tančilo se a podupávalo až do 13:30, kdy se průvod vydal ulicemi Tuháně na cestu směrem ke skanzenu Mayrau. Byl hoštěn hospodáři a hospodářkami čajíčkem,  svařáčkem,  slivovičkou, vaječňáčkem, jednohubkami, chlebíčky, buchtami, božími milostmi .... Průvod si na své cestě nazdobil i masopustní strom, zformoval se do masopustního hada, veselil se a tančil a postupně se přidávali další a další sousedé či hosté v maškarách i bez. V čele jela královna na svém kolokoni a vezla v košíku darované občerstvení od kladenského Kompeku. Občerstvení od hospodářů se vezlo i na jiném povozu, takže průvod nikoho po cestě, z důvodu vyčerpání hladem, opravdu neztratil :-). 

Při příchodu na důl Mayrau si náš průvod fotilo mnoho fotografů a dle jejich ohlasů můžeme soudit, že se nám Masopust opravdu povedl! Naši muzikanti hráli a hráli a tančilo se a veselilo. Královny byly letos čtyři - z Vinařic, z Libušína, z kladenského Podprůhonu a ta nejlepší byla z Tuháně. Za vítězství  dostala vuřtové žezlo, dále věnec vuřtů a od ředitele Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně Zdeňka Kuchyňky jí bylo předáno a svěřeno právo nad masopustem, které platí do půlnoci daného dne. Na svém povozu pak vedla masopustní průvod po skanzenu, kde nechyběly ani stánky s masopustními dobrotami, vystoupení bubeníků Batucada ze ZUŠ 5. května 1870, pod vedením Radka Břicháče. V 16:00 zahrála k tanci a k poslechu Kladenská heligonka.

U nás na Tuháni byla ještě večer masopustní veselice na louce v mandarinkovém kulturáčku, hráli kalely Podwobraz a V pohodě. Všichni oslavovali vítězství naší královny, zpívali a užili si konec tohoto krásného dne.

Odkaz na fotky:

1. Cizí odkazy

www.photostory.estranky.cz/fotoalbum/masopust-mayrau-2015/

ka-cza.rajce.idnes.cz/Masopust_-_Dul_Mayrau_-_14.2.2015/#

www.youtube.com/watch?v=wcEEzYt6GP4

www.youtube.com/watch?v=pSRTJO5Nn7M

kladenskelisty.cz/96299/videofoto-masopust-na-mayrau-prilakal-stovky-navstevniku/

mayrau.omk.cz/rubriky/archiv/fotografie-z-akce-masopust-2015-naleznete-v-archivu-/

2.  Naše fotky jsou ukládány na reajce.net pod heslem, které bude sdělenou pouze rodičům zůčastněných dětí.

vinarice-tuhan.rajce.idnes.cz/Masopust_2015/

Masopust:

Čas oslav (regionálně nazývaný fašank, končiny či ostatky) označuje období od Tří králů do Popeleční středy. Písemné doklady o masopustních oslavách spadají do 13. století, avšak kořeny fašanku můžeme najít v pohanských rituálech a slavnostech, jakými byly řecké a římské slavnosti lásky, smíru a plodnosti) a bakchanálie (oslavy k poctě boha vína a úrody Dionýsa). Příchod slunce, síly a plodnosti se náležitě vítal a předznamenal tak i tradici zvanou MASOPUST.

Jak tyto oslavy probíhaly? Od brzkého rána se na určeném místě scházejí jednotliví členové masopustního průvodu, aby se stihli převléknout a nalíčit do konečné podoby své maškary. Masky byly rozmanité a závisely na vtipu a šikovnosti mládenců. Bývalo však i několik masek tradičních:

• Laufer – vůdčí postava. Na první pohled ho bylo možné rozpoznat díky overalu, který byl hustě pošitý pestrými odstřižky látek. Ve stejném provedení měl i špičatou čepici. Laufer popoháněl průvod práskáním biče a velel celému průvodu. Usměrňuje ho a snaží se udržet zábavu. Tato postava oficiálně žádá starostu či primátora o svolení maškarní obchůzky a domlouvá návštěvu maškar v jednotlivých staveních.
• Ženich a nevěsta  - maškaru ženicha hrál útlý mladík jemného a tichého vystupování. Jeho protějšek – nevěsta byl chasník větší výšky i váhy náležitě vycpaný na těch správných místech. Nevěsta dělala ženichovi ostudu - jedla, pila a veselila se v každém stavení.
• Nezbytnou součástí průvodu byli VOJÁCI nebo TURCI. Turci chodívali čtyři, dva modří a dva červení. Na hlavách nosili vysoké čepice opatřené barevnými pentlemi a papírovými růžemi. Do rytmu hrané písničky měli pospolu tančit.
• RAS mívá kolem pasu věnec buřtíků, lékařskou kabelu, oděv z kůží zvířat, čepec zdobený peřím. Ras býval hospodářem nebo hospodyní přivolán, aby uzdravil zvířata nebo k jejich porážce. Sbíral po vsi zaběhnuté psy a jiná zvířata.
• KOBYLA - během průvodu kobylku v každém stavení nabízí k prodeji ras, a když jí nikdo z hospodářů nekoupí – bývá poražena. Kobylce je před porážkou předčítán rasem nebo sudím vtipný výčet lotrovin, které během roku prováděla. Ve čtených anonymních prohřešcích bývají zahrnuty činy místních obyvatel nebo představitelů obce.
• SMRTKA straší děti, asistuje během popravy kobyly, značí blížící se konec zimy.
• Postava MEDVĚDa  - přisuzovaly se mu magické vlastnosti plodnosti, které mohly být přeneseny na ženy i celé hospodářství. Při každé zastávce si proto s medvědem musela zatancovat hospodyně či svobodná děvčata. Medvěda vodil na provaze MEDVĚDÁŘ nebo Žid.
• ŽID - tmavý dlouhý svrchník byl pošit pruhy látek, kůží a kožešin, peřím, penízky nebo jinými cetkami. Obličej pokrývala plstěná nebo soukenná maska s velkým zobákovitým nosem červené barvy. Maska měla velký otvor pro ústa, který byl doplněn nápadnými zuby. Na hlavě mu seděl černý klobouk opatřený ptačími křídly a peřím nebo kožešinovými ocásky. Nosíval sebou pytel s množstvím haraburdí, které nabízel po staveních nebo nabízí své služby za úplatu. Nosí ježkovici (hůl zakončenou bambulí potaženou ježčí kůží), kterou se snaží dostat dívkám pod sukně.
• KOMINÍK nosíval do stavení štěstí, tančil s děvčaty, vymetal pece, trouby a komíny. Každého pro štěstí umazal sazemi.
• CIKÁNKA čte z dlaně osud a za odměnu vyžaduje peníze. Tančí s hospodářem a všemi mládenci.
• MASOPUST má pestrobarevný kostým, tančí a raduje se, na konci oslav může být také popraven.
• SLAMĚNÝ - oblek ze slámy a měl přinést do domu velkou úrodu. Nechával proto ve stavení nebo hospodyni klas obilí. Tančil s děvčaty a hospodyní, které občas vyválel ve sněhu.
• STRAKATÝ (PÁN SE ŽENOU) – mají mít na sobě 365 barevných fleků každý, jako je dní v roce a tak zosobňovat veselý rok.

Masopust vnášel radost do šedivých únorových dnů a stmeloval lidská srdce. Nechceme dělat přesně to co lidé v historii. Je ale dobré udržet z minulosti to dobré. Myslíme proto, že bychom tradiční radovánky mohli alespoň z části obnovit a mohou mít klidně i jinou podobu. Radosti není nikdy dost.