Fotogalerie: Masopust 2017
Masopust 11. 2. 2017
Na tento Masopust jsme se opět pečlivě připravovali - dohodli jsme si scénář, kdo za co půjde, aby nám nechyběla nějaká tradiční maska, také jsme sehnali muzikanty a poklábosili u teplých či studených moků. Všem nadšencům a organizátorům z Tuháně patří obrovský dík. Oceněním pro nás všechny jsou nejen pochvaly od účastníků průvodu, ale i to, že letos naše maškary pohostilo více hospodářů než kdy jindy, a že se k nám do průvodu přidali i další nadšenci z řad čertů i s Káčou.
Maškary se začaly scházet od 13:15 na louce, kde je čekalo první pohoštění, a kde si navzájem okukovaly a hodnotily povedenost masopustních převleků. Zase se to všem moc povedlo. V 13:40 se průvod vydal ulicemi Tuháně na cestu směrem ke skanzenu Mayrau. Byl bohatě hoštěn hospodáři a hospodářkami - letos převládala medovina všeho druhu. Ani kobližky od kladenského Kompeku nechyběly, nesla je obětavá kočička, která je nabízela všem, kdo se potřebovali posilnit. Občerstvení od hospodářů se vezlo i na dalším povozu, takže nikdo hladem nebo žízní nestrádal. "Srážka" s podprůhonským průvodem byla plná smíchu.
Při příchodu na důl Mayrau jsme chvíli křepčili při zvucích lidových písní a kroutili se do rytmu bubnů skupiny Batucada Band. Po přivítání a udělení masopustních práv kladensko-podprůhonské královně se podprůhonský průvod společně s divadlem Lampion pustili do vtipných proslovů, scének a písní. Ani my jsme se nenechali zahanbit. Tuháňská mladičká královnička představila z pódia naše tradiční masky, předvedli jsme popravu klibny a zazpívali jsme píseň "Kobylka malá, kovat se nedá...".
Došlo i na tradiční masopustní průvod po skanzenu v čele s královnou a batucaďáky, nechyběly ani stánky s masopustními dobrotami a projížďky na koních. V 16:30 zahrála k tanci a k poslechu skupina Chotěborka.
Monika Citoríková
Odkaz na videa:
Odkaz na fotky:
vinarice-tuhan.rajce.idnes.cz/Masopust_2017/
spolek-podpruhon.rajce.idnes.cz/Masopust_2017/
Masopust:
Čas oslav (regionálně nazývaný fašank, končiny či ostatky) označuje období od Tří králů do Popeleční středy. Písemné doklady o masopustních oslavách spadají do 13. století, avšak kořeny fašanku můžeme najít v pohanských rituálech a slavnostech, jakými byly řecké a římské slavnosti lásky, smíru a plodnosti) a bakchanálie (oslavy k poctě boha vína a úrody Dionýsa). Příchod slunce, síly a plodnosti se náležitě vítal a předznamenal tak i tradici zvanou MASOPUST.
Jak tyto oslavy probíhaly? Od brzkého rána se na určeném místě scházejí jednotliví členové masopustního průvodu, aby se stihli převléknout a nalíčit do konečné podoby své maškary. Masky byly rozmanité a závisely na vtipu a šikovnosti mládenců. Bývalo však i několik masek tradičních:
- Laufer – vůdčí postava. Na první pohled ho bylo možné rozpoznat díky overalu, který byl hustě pošitý pestrými odstřižky látek. Ve stejném provedení měl i špičatou čepici. Laufer popoháněl průvod práskáním biče a velel celému průvodu. Usměrňuje ho a snaží se udržet zábavu. Tato postava oficiálně žádá starostu či primátora o svolení maškarní obchůzky a domlouvá návštěvu maškar v jednotlivých staveních.
- Ženich a nevěsta - maškaru ženicha hrál útlý mladík jemného a tichého vystupování. Jeho protějšek – nevěsta byl chasník větší výšky i váhy náležitě vycpaný na těch správných místech. Nevěsta dělala ženichovi ostudu - jedla, pila a veselila se v každém stavení.
- Nezbytnou součástí průvodu byli VOJÁCI nebo TURCI. Turci chodívali čtyři, dva modří a dva červení. Na hlavách nosili vysoké čepice opatřené barevnými pentlemi a papírovými růžemi. Do rytmu hrané písničky měli pospolu tančit.
- RAS mívá kolem pasu věnec buřtíků, lékařskou kabelu, oděv z kůží zvířat, čepec zdobený peřím. Ras býval hospodářem nebo hospodyní přivolán, aby uzdravil zvířata nebo k jejich porážce. Sbíral po vsi zaběhnuté psy a jiná zvířata.
- KOBYLA - během průvodu kobylku v každém stavení nabízí k prodeji ras, a když jí nikdo z hospodářů nekoupí – bývá poražena. Kobylce je před porážkou předčítán rasem nebo sudím vtipný výčet lotrovin, které během roku prováděla. Ve čtených anonymních prohřešcích bývají zahrnuty činy místních obyvatel nebo představitelů obce.
- SMRTKA straší děti, asistuje během popravy kobyly, značí blížící se konec zimy.
- Postava MEDVĚDa - přisuzovaly se mu magické vlastnosti plodnosti, které mohly být přeneseny na ženy i celé hospodářství. Při každé zastávce si proto s medvědem musela zatancovat hospodyně či svobodná děvčata. Medvěda vodil na provaze MEDVĚDÁŘ nebo Žid.
- ŽID - tmavý dlouhý svrchník byl pošit pruhy látek, kůží a kožešin, peřím, penízky nebo jinými cetkami. Obličej pokrývala plstěná nebo soukenná maska s velkým zobákovitým nosem červené barvy. Maska měla velký otvor pro ústa, který byl doplněn nápadnými zuby. Na hlavě mu seděl černý klobouk opatřený ptačími křídly a peřím nebo kožešinovými ocásky. Nosíval sebou pytel s množstvím haraburdí, které nabízel po staveních nebo nabízí své služby za úplatu. Nosí ježkovici (hůl zakončenou bambulí potaženou ježčí kůží), kterou se snaží dostat dívkám pod sukně.
- KOMINÍK nosíval do stavení štěstí, tančil s děvčaty, vymetal pece, trouby a komíny. Každého pro štěstí umazal sazemi.
- CIKÁNKA čte z dlaně osud a za odměnu vyžaduje peníze. Tančí s hospodářem a všemi mládenci.
- MASOPUST má pestrobarevný kostým, tančí a raduje se, na konci oslav může být také popraven.
- SLAMĚNÝ - oblek ze slámy a měl přinést do domu velkou úrodu. Nechával proto ve stavení nebo hospodyni klas obilí. Tančil s děvčaty a hospodyní, které občas vyválel ve sněhu.
- STRAKATÝ (PÁN SE ŽENOU) – mají mít na sobě 365 barevných fleků každý, jako je dní v roce a tak zosobňovat veselý rok.
Masopust vnášel radost do šedivých únorových dnů a stmeloval lidská srdce. Nechceme dělat přesně to co lidé v historii. Je ale dobré udržet z minulosti to dobré. Myslíme proto, že bychom tradiční radovánky mohli alespoň z části obnovit a mohou mít klidně i jinou podobu. Radosti není nikdy dost.